Pranostiky

• leden (Tři králové)
• únor
• březen
• duben (Velikonce)
• květen
• červen
• červenec
• srpen
• září
• říjen
• listopad (Dušičky)
• prosinec (Vánoce)

Leden

Říkanka na leden

První měsíc v roce, Leden,
bývá „ostrý“ chlapík jeden;
čaruje sic na skle kvítí,
led a sníh však na zem řítí.

Začne-li si foukat zvenčí,
hned se dříví, uhlí tenčí
každý ví pak, co se děje,
had-li na ledě se hřeje...

Měsíční pranostiky

Třpytí-li se hvězdy před Třemi králi, nemusí tito mít ani lucernu.

Na Tři krále zima stále. Na Tři krále mnoho hvězd - mnoho bramborů.
Když v lednu roste tráva, málo rolník sklidí z polí.
Když v lednu málo sněží a mrzne, nastávají mrazy v březnu a v dubnu.
Den sv. Pavla poustevníka: pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok. Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu. Jaký leden, takový červenec.
Když leden mokrý bývá, jistě vína nedolívá.
Velké zimy, málo sněhu, působí polím a stromům škodu.
Je-li začátek a konec ledna krásný, bude úrodný rok.
Prší-li a sněží-li, bývá drahé obilí. V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.
Mráz bývá předpovězen jasným sluncem ve dne, jasným a malým měsícem zvečera.
Když červí k v lednu ze země vyleze, zima až do května se poveze.

Zahrádku máme zamrzlou nebo pod sněhem, a proto každá práce venku odpočívá. Popřejme také sobě zaslouženého klidu. Za mírnějšího počasí provádíme řez stromů a keřů, pokud je toho třeba. Ke konci ledna řežeme rouby pro jarní šlechtění a ukládáme je do písku. Zakládáme teplá pařeniště pro rychlení. Je čas na opravy veškerého nářadí a dělání pořádku.

Únor

Říkanka na únor

Měsíc Únor, to je blázen,
rozumu i smyslu prázen,
bláznovskou se čapkou zdobí
bláznovství jen samé robí.

Mládež s sebou táhne v kolo,
na ledě i chce mít „sólo“,
k rozumu se teprv vrátí,
když mu Saturn život zkrátí.

Měsíční pranostiky

Krutý měsíc únor nese včelám úmor, proto dobře, celý den v kožichu, je nechal jen.
Na Hromnice o skřivánek přes hranice; musí vrznout, kdyby měl zmrznout. Metelice na Hromnice cesty umetá, píci podmetá.
Jezevec když u I Hromnicích leze z jámy, poleze za měsíc tas do jámy.
O Hromnicích teplo, medvěd staví boudu; o Hromnicích mrzne, medvěd bourá boudu.
Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje. Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá , na svatou Dorotu, někdy teče do botů.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
Svatý Valentýnek - jara tatínek. Svatý Matěj láme led, není-li ho, zrobí ho hned.
V únoru prudký severníček - hojné úrody bývá poslíček.
Když únor vodu spustí, v led mu ji březen zhustí.
Co si únor zazelená, březen si to hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Příroda se pomalu probouzí ze zimního spánku. Dokončujeme přípravné práce na jaro, zakládáme pařeniště a vyséváme do něho semena. Když zem rozmrzla, přesazujeme dřeviny a prořezáváme keře, které kvetou v pozdním jaru a v létě. V hospodářství se vyváží ,zaorává hnůj, oře se k řepám, není-li zoráno od podzimu a připravuje se obilí k setí.

Na Hromnice - půl zimnice, - půl píce.
Na Hromnice zima s létem potkává se.
Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Na Hromnice jasná noc, bude mrazů ještě moc.
Když o Hromnicích sněží, nebývá jaro daleko.
Sněhový únor – sílí úhor.
Únorová voda, pro pole škoda.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
V únoru sníh a led, v létě nanesou včely med.
Masopust na slunci, pomlázka u kamen.
Konec masopustu jasný – len krásný.
Krátký masopust, dlouhá zima.

Březen

Říkanka na březen

Březen, což je píseň stará,
počátek přináší jara,
liší sice mis trošičku,
Slavnost Pepíček a Pepíčků

přičemž ale mrzne dále,
k větší „zemských rájů“ chvále.
přesto činí zlý však Březen,
za kamna že ještě lezem ...

Měsíční pranostiky

Špatná orba špátná setba horší jest než stará kletba.
Suchý půst - úrodný rok. Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda Na svatého Josefa odkud vítr fouká odtud nepřízeň kouká.
Po březnových větrech přijde květen. Mnoho mlh v březnu znamená mlhavé léto.
Každá mlha v březnu přináší za sto dni déšť nebo bouřku.
Březen bez vody, duben bez trávy. Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu nevyhání.
V kožichu sij jařinu, v košili ozimu.
Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
Svatý Josef s tváří milou konči zimu celou. Pěkně-li na svatého Josefa, bývá dobrý rok. Je-li na květnou neděli hezky, následuje dobrý rok.
Kam se první bouřka honí, všecky ostatní tam táhnou po ní.
O svatém Kvirinu už je teplo ve stínu. O svaté Balbíně je už u nás po zimě.

Jakmile trochu dovolí počasí, urovnáme záhony, vyhrabeme a pohnojíme trávníky. Do volné půdy vyséváme zeleninu a některé květiny. Sázíme, přesazujeme trvalky, keře a stromy ovocné i okrasné. Na polích jeteloviny a jařiny se vláčejí a válí. Réva se odkrývá a provádí se hlavní řez, hluboké kypření a vysazují se nové vinice.

Popeleční středa, kdo nemá kožíšek, promrzne až běda.
Bude-li ve Středu popeleční vítr nebo vichr, pak celý půst větrný bude.
Studený březen, mokrý máj, bude humno jako ráj.
Březen bez vody, duben bez trávy.
Kolik březnových mlh, tolik červnových lijáků.
Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po ně sáhl.
Březnový sníh zaorati jist jako když pohnojí.
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Prší-li na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
Na Velikonoce jasno – bude laciné máslo.

Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
Duben chladný, deštivý, úroda nás navštíví.
Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim přináší požehnání.
O svatém Vojtěchu chladno dobytčeti i člověku.
O svatém Vojtěchu před zimou pod střechu.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
Na Filipa a Jakuba, koníček si travičky naškubá.
Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.

Duben

Říkanka na duben

Duben známý vrtkavosti
patronem a nestálosti,
jemuž věřit není radno
dělat nám o Velkonocích
krásně, déšť i sníh a chladno.

V rozmaru on rotmilém
rád posílá aprílem
což i dámy dělaj rády
někdy též i slavné vlády...

Měsíční pranostiky

Vrtkavý moc duben na vrabce má buben; ač se zdráhá - marná věc, jaro musí přijít přec!

Prší-li na svatého Jiří, zmokne s ním i drak. Když záhy trn rozkvétá, jsou také trnky brzo.
Dubnové počasí je jako ženská móda. Suchý půst, úrodný rok.
Když záhy trn rozkvétá, záhy se žito zametá.
Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň. Březen suchý, duben mokrý naplňuje sudy i pytle
Když vlaštovice letí, jest znamení podletí.
Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a k senu přístup radný.
Záhy-li kosu slyšeti, můžeš se, rolníku, těšiti. Jaro přízeň - léto trýzeň
Bouřky v dubnu zvěstují mokré léto. Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Ozývá-li se v dubnu hrom, nebojí se již mrazu strom.
Duben má dáti květnu půl listu.
Na svatého Vojtěcha má se vrána schovat do žita.

Provádíme veškeré opožděné výsevy, záhony okopáváme a zbavujeme plevelů. Rozesazujeme různé trvalky, sejeme hrách, fazole a letničky. Je-li teplé počasí, vysazujeme na záhony salát, kedlubny a košťáloviny. Opakujeme postřik stromů ochranými prostředky před rozkvětem. Kvetoucí broskvoně a meruňky podle možností na noc kryjeme před mrazem.

Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
Duben chladný, deštivý, úroda nás navštíví.
Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim přináší požehnání.
O svatém Vojtěchu chladno dobytčeti i člověku.
O svatém Vojtěchu před zimou pod střechu.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
Na Filipa a Jakuba, koníček si travičky naškubá.
Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.

Květen

Říkanka na květen

Od květu má sic své jméno,
bývá však jen „vydluženo“
- kazívať nám Letnice
„chládkem“ divným velice.

Skřivan v něm má volnost vzletu,
listí též se smí mít k světu
- který list však vystrkuje
„růžky“, ten se konfiskuje …

Měsíční pranostiky

Když máj vlahý nedá, není ani ve vinohradech bláto.

Na prvního máje, půjdeme do háje.
Až přijde máj, vyženeme kozy v háj.
Déšť na Mamerta (11. května) přináší soužení, nemá-li člověk deštník a má chození.
Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj.
Je-li po první bouřce pěkné počasí, bude krásně po každé bouři v tomto roce.
Na Urbana (25. května) pěkný, teplý den, bude suchý červenec i srpen.
Vinná réva nedbá toho, bude míti vína mnoho.
Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly a sudy.
Májová voda - vypíjí víno.
Bujný květ - plný úl.
Večerní rosy v máji hodně vína dají.
Když máj vláhy nedá, tak se červen předá.
Májová vlažička - naroste travička.
Májový deštíček - poroste chlebíček.
Na Jůlii světici požni bujnou pšenici.
V máji hřímoty, nedělají trampoty.

V květnu nabývá zahrada krásného vzhledu. Pilně plejeme, kypříme a podle potřeby vydatně zaléváme. Po 15. květnu definitivně vysadíme všechnu zbývající zeleninu, nejpozději celer a rajčata. Ovocné stromy chráníme postřikem proti škůdcům a koncem měsíce zaštipujeme letorosty. V hospodářství začíná sklizeň pícnin. Včelařům nastává doba rojů, rozšiřují se úly.

Červen

Říkanka na červen

Nejhlavnějším při něm je to,
Že přináší světu léto,
K tomu nejdelší i den,
Jenž je věru k zlosti jen.

Též v něm všickni slušní lidé
Jezdí do lázní ... I židé
- ba i prazští „Lufťáci“
venku babky utrácí

Měsíční pranostiky

Jakmile tu červen, motyku, rýč ber ven. Barčo, alou z komory, okopávat brambory.

Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Červen studený-sedlák krčí rameny.
Když v červnu často větry vějí, tu se bouřky značně opoždějí.
Když prší na svatého Bonifáce, nebývá po žních velká láce.
Hřímá-li v červnu, zvedne se obilí.
Nasázíš-li zelí na Víta, bude zelenina bita.
Netřeba o déšť prositi, přijde hned, jak začnem kositi.
Déšť na Ladislava sedm týdnů trvá.
Do Jana Křtitele nechval ječmene.
Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.
Když svatojánská muška pěkně se leskne a svítí, bude počasí pěkné a může se do přírody na tanec jíti.
Není-li však do svatého Jána viděti, budem v chladu a dešti doma seděti.
Čím dříve před svatým Janem hřiby rostou, tím dříve před Vánocemi sněží.

V červnu sklízíme první úrodu zeleniny a na její místo sázíme zelí, kapustu,vyséváme letní salát, celer a cibuli.Zaštipujeme obrost na tvarovaných stromech, pečlivě hubíme plevel, vylamujeme pazochy na révě, plodonoše zkracujeme na tři listy za květem. Červen je také měsíc růží, které krásně kvetou a voní.

Červenec

Říkanka na červenec

Tento měsíc v nelásce je,
protože už „mordsky“ hřeje;
zvláště šestého to pálí,
leckoho tak blíž i v dáli.

Co nás trápí jaktěživo,
že v ten čas už teplá pivo,
a že kvete „arenní“
v divadle jen umění.

Měsíční pranostiky

Tenhlenonc ten červenec, to je „teplý“ ztřeštěnec, sype na vše kroupy, brouky, kazí láci plodin, mouky...

Je-li červenec mokrý, přináší bouřky a kroupy. Červenec muka, ale potom bude mouka.
Je-li třešní hojně všude; také mnoho pecek bude!
Lidé radují se létu a včely květu. Ženci na pole - včely z pole.
V červenci ženci na po(e, hospodář po žních na berní úřad.
Když prší na svatého Prokopa, zmokne každá kopa.
Parno na Jakuba, zima o Vánocích.
Co do Jakuba odkvete, do Havla (16. října) uzraje.
Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
Svatá Anna, chladno z rána.
Zvětšují-li mravenci na svatou Annu své hromady, dá se očekávati jistě tuhá zima.
Pakli na svatou Markétu prší, opadají vlašské ořechy a lískové se stanou červivé.
V červenci déšť a slunečná pohoda, hojná bude v příštím roce úroda.

Tento měsíc je začátkem doby sklizně. Češeme ovoce, zavařujeme a děláme marmelády. Vybírají se rané brambory. Největší pozornost na zahradě věnujeme okopávání a zalévání. Sklízíme cibuli a česnek. Na uvolněné záhony sejeme ředkev, hrášek, nízké fazole, hlávkový salát. Rozmnožujeme růže a květiny z řízků, přihnojujeme jahody a uřezáváme jim šlahouny.

Srpen

Říkanka na srpen

Na polích nastávají práce
-třesou se asekurace (pojišťovny),
aby kroupy, spousty vod
nenatropily moc škod.

Hostinští i kavárníci oplakávaj študující,
květ pak sličných městských dcer
Vábí zas víc...militér...(vojáci)

Měsíční pranostiky

Za to neměl by být srpen v kalendáři ani trpen - bouřkami nám kazí sklizeň, špatným pivem dělá trýzeň.

Za vzor ber si hospodáře toho, který málo sil, však sklízí mnoho.
Mnoho hřibů v srpnu, málo chleba v zimě. Srpen a únor - tepla a zimy úmor. Vesele bude řinčeti kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
V srpnu, když půlnoční vítr věje, bez deště sluníčko hřeje.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.
Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje. Bouří-li v tento den, bouří po něm ještě více.
Když je v srpnu hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Mnoho ryb, málo zrna. Je-li na svatého Vavřince slunečno, bývá dobrý vinný rok.
Srpnové medovice jsou velmi nezdravé, pročež není radno ovoce neotřeného používati.

V zahradách sklízíme ovoce, které se neukládá, takže zavařujeme, nakládáme a sušíme. V srpnu se očkuj í ovocné podnože a j e čas vysadit nové jahodové sazenice. Čistíme a bílíme sklepy a ovocné komory, kam chceme ukládat novou úrodu. Jahodník, aby přinášel kvalitní plody, vyžaduje půdu bohatou na humus a živiny, zejména fosfor a draslo.

Září

Říkanka na září

Pochoutka to pro jedlíky
-kynou švestkové knedlíky,
husy křičí na pekáči,
k posvícení se to stáčí...

Den se přiměřeně krátí,
brků, dost mají literáti,
študenti „elegiemi“
loučí pak se ... s feriemi ... (prázdninami)

Měsíční pranostiky

Mnohem rozumněji září jedná již s hospodáři... ovoce nám hojnost nese, též dost zvěře v poli, v lese.

Vysekáš-li zadní zrno chudé, plevel Tobě o žních sklízet bude.
Kolik dní před svatým Michalem mrzne, tolik dní třeba také topit.
Chceš-li vědět, jaký bude příští rok, neptej se na to astronoma.
Panny Marie narození, vlaštoviček rozloučení.
Po svatém Matouši, čepici na uši. Po svatém Kříži podzim se blíží.
Padají-li před svatým Michalem žaludy, nastane brzká zima.
Pěkné růže v zahradách věstí pěkný podzimek a pozdní zimu.
Na svatého Václava českého bývá zase vína nového.
O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.

Říjen

Říkanka na říjen

Letní žactvo již se s pílí
Zároveň se zvěří střílí...
Zajíci se z polí ztrácí,
Zato lítají tam „draci“

Otvírají í se vědy schránky,
Ovocem se plní krámky,
Palivo se domů sváží
K potěše dřevorubských paží...

Měsíční pranostiky

Když se přištrachá pan říjen, víno sbírej a len svíjej, by měly dost plátna žabky, a ty dobré pití taky.

Jeli říjen velmi zelený, bude zato leden studený.
Třetího října bouře a louže, třicátého sníh a rampouchy.
Kolik dní přejde od nově napadlého sněhu až do novoluní, tolikrát se v zimě dostaví obleva.
Jsou-li strniska pokryta babími léty, jest to předzvěstí dlouhého, pěkného podzimku.
Svatý Havel do zelí zajel. Svatý František zahání do chýšek.
V říjnu mráz a větry, leden a únor teplý. Po teplém září zle se říjen tváří.
Čím dříve listí v říjnu opadává, tím úrodnější bude příští rok. Když listí dlouho nepadá, tu dlouhá zima se přikrádá.
Na svatého Havla musí poslední jablko do pytle. Šimona Judy, zima leze z půdy.
V roce, ve kterém je mnoho žaludů, má býti studená zima s množstvím sněhu.
Noční mrazíky j jsou předzvěstí pomalu se blížící zimy.
Spadlé listí ze stromů shrabujeme užijeme je k pokrytí půdy u méně odolných rostlin.
Trávník naposledy posekáme.
U malin a ostružin vyřežeme všechny odplodivší pruty a půdu mezi nimi dobře prohnojíme kompostem.
Sklízíme veškerou pozdní zeleninu, jehličnany a neopadané dřeviny za sucha dobře zaléváme.

Listopad

Říkanka na listopad

Slavnost dušiček hned zkraje
v tomto měsíci nám kyne;
„Mlynář s dítětem“ se hraje tam,
kde nemaj kusy jiné.

Příroda se k spánku klade,
smutno, pusto kolem všade;
rošťáci strach z toho mají,
raději se znova zavřít dají...

Měsíční pranostiky

listopadu každý hleď, bys dodělal vše už teď-dřevo kácej, žito mlať, na úřadě daně plať.

Bývá-li v listopadu bouřka, bude zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
Když o Všech svatých mrazivo, bude zima teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
Jižní vítr na Martina, bude jistě teplá zima. Svatý Theodor, mrazy lezou z hor.
Když svatý Martin se sněhem přiběhl, bude v něm celý měsíc ležet.
Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hrud' i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí.
O půlnoci před svatým Ondřejem děvčata vstávají a jdou klepat na kurník; ozve-li se kohout, má děvče naději, že se ještě toho roku vdá, ozve-li se slepice značí to, aby přišla za rok zas.
Na svatou Kateřinu, schováme se pod peřinu.
Sníh na svatého Ondřeje, žitu velmi prospěje.
Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové je v příštím lednu.
Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Jaký listopad, taký příští březen.

Silné mrazíky nás pobízejí, abychom veškeré práce na zahradě ukončili. Nářadí uložíme na suché místo, celou zahradu vyčistíme a dáme do pořádku. Hluboko přerýváme záhony a vybíráme kořenový plevel. Klademe chrániče na kmeny proti ohryzu zvěře, ovocné stromy obrýváme a vápníme. Kde je nebezpečí holomrazů, kryjeme rostliny a skalku chvojím.

Prosinec

Říkanka na prosinec

Měsíc tento chladný, temný,
přece není nepříjemný;
k svatému ač Mikuláši
všecko metly, čerty snáší.

Jsou-tě na to za čas krátký
vánoční tu, milé svátky,
skvoucí bod saisony této
- Silvestr pak podtrhne to!

Měsíční pranostiky

Mrazivý pan prosinec dítek je dobrodinec - k Mikuláši, k Ježíšku, dá jim trochu oříšků...

Když v prosinci v břízách míza koluje, tu mírná zima panuje.
Když v první neděli adventní nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou.
O svaté Barboře, sníh leží na dvoře.
Svatá Barborka vyhází dřevo ze dvorka.
Pošmourný prosinec dobré je znamení pro sady, lučiny a všecko osení. Svatá Lucie nám ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
Je-li mráz na Boží narození, celá zima udrží se bez prodlení.
Na Boží narození o bleší převalení.
Padá-li o Štědrém večeru sníh, urodí se hojně chmele.
Pak-li na Štěpána větrové uhodí, příští rok špatně se urodí.
Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
Přichází-li zajíc již v prosinci do zahrady, nastane tuhá zima všady.

V prosinci nastává nejkrásnější roční doba. Sotva se odbude nadílka svatého Mikuláše, již se chystáme na přípravu vánočních svátků a pečení vánočního cukroví, aby vše nezůstalo na poslední chvíli. K Štědrému večeru patří vzájemné obdarovávání. Zkuste dát svým milým dárek nad všechny dárky - vlídnost, laskavost, klid a pohodu.